Stáří a soucit.
Postřehy z nemocničního pokoje českobudějovické nemocnice, oddělení traumatologie:
Sténá, heká, potichu.
Je jí devadesátjedna let.
Má zlomený krček.
Nelze operovat - verdikt lékaře.
Zazvoní.
Sestřička: Babi, co je zase?
Bolí to. Zazvoní.
Sestřička: Babi, nejste tu jediná.
Bolí to. Zazvoní.
Sestřička: Babi, musíte počkat.
Bolí to.
Podložit nohu, srovnat ji, nadzvednout tělo, snad trochu soucitu.
Doktor při vizitě: Jak se cítíte?
A její odpověď?
Babi: Jak ptáček v trní.